Novinky.cz: Kdy máte nárok na odstupné a jaké daně se z něj platí, 24.5.2020

Někteří zaměstnavatelé kvůli epidemii koronaviru snižují počty zaměstnanců a dávají jim výpověď pro nadbytečnost. Jak vysoké je v takovém případě odstupné? A jaké daně se z něj platí?

Zaměstnavatel může se zaměstnancem ukončit pracovní poměr ihned pouze vzájemnou dohodou.

V případě podání výpovědi běží zákonná dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná běžet od prvního dne následujícího měsíce po jejím doručení.

„V případě obdržení výpovědi pro nadbytečnost náleží zaměstnanci zákonné odstupné, jehož výše záleží na délce trvání pracovního poměru. Pokud pracovní poměr trval alespoň dva roky, tak je zákonné odstupné ve výši trojnásobku průměrného výdělku,“ říká daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

Zaměstnanci, který odchází pro nadbytečnost, náleží odstupné i při skončení pracovního poměru dohodou, ovšem podmínkou v tomto případě je, že důvod propuštění bude uveden v dohodě o rozvázání pracovního poměru. Během koronakrize někteří zaměstnavatelé mohou ukončit činnost nebo se přemístit, a i v těchto případech mají zaměstnanci, kteří obdrží z těchto důvodů výpověď, nárok na zákonné odstupné.

Podle zákoníku práce je přitom zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplatit odstupné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu,“ upřesňuje Ivanco.

Platí se daň z příjmů, pojistné nikoliv

Ze zákonného odstupného, v praxi tedy i pro nadbytečnost zaměstnance, se vždy platí daň z příjmů fyzických osob. Sociální pojištění a zdravotní pojištění se však ze zákonného odstupného neplatí, a to ani v případě, že je například z důvodu nadbytečnosti vyplaceno vyšší odstupné, než činí minimum stanovené v zákoníku práce.

Nárok na odstupné mají v případě splnění zákonných podmínek i pracující starobní důchodci.

Obdržení odstupného současně odkládá nárok na podporu v nezaměstnanosti, přičemž se však nezkracuje celková podpůrčí doba, tedy počet měsíců, po které náleží podpora v nezaměstnanosti.

„Do rozhodných příjmů ovlivňujících výši starobního důchodu se započítávají pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, odstupné tedy nikoliv,“ dodává Ivanco.

Jak je to s vratkou solidární daně

U zaměstnanců, jejichž souhrnná měsíční mzda je vyšší než 139 340 korun, se měsíčně odvádí i sedmiprocentní solidární daň, které podléhá hrubá mzda právě nad tento měsíční limit. Jestliže však roční hrubá mzda za rok 2020 nepřekročí částku 1 672 080 korun, potom vznikne nárok na daňovou vratku a měsíčně odvedenou solidární daň obdrží zaměstnanec zpět.

„Za rok 2020 podléhá solidární dani rozhodný příjem nad 1 672 080 korun, při nižším ročním rozhodném příjmu obdrží zálohu zaplacenou během roku poplatník v plném rozsahu zpátky po provedeném ročním zúčtování daně nebo po podaném daňovém přiznání,“ doplňuje Ivanco.