Kdo (ne)musí platit zálohy na daň z příjmů a na pojistné?

Všechny osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které loni vykonávaly alespoň jeden měsíc samostatnou výdělečnou činnost, musí odevzdat přehledy na příslušnou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu. Pokud příjmy za rok 2016 přesáhly 15 000 Kč, musely podat i daňové přiznání. Jak se stanovují zálohy na daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění pro příští období? „Výpočet záloh ovlivňuje nejenom dosažený hrubý zisk a vypočtená daň z příjmu za rok 2016, ale především, zdali se vykonává hlavní samostatná výdělečná činnost nebo vedlejší,“ zdůraznila Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Kdy neplatí OSVČ zálohu na daň z příjmu? Během letoška nebudou měsíční zálohy na daň z příjmu odvádět OSVČ, jejichž vypočtená daňová povinnost za minulý rok 2016 nepřesáhne 30 000 Kč. Dále pak OSVČ, které si samostatnou výdělečnou činností přivydělávají k zaměstnání a jejich dílčí základ daně ze zaměstnání tvoří víc než polovinu celkového základu daně. OSVČ s daňovou povinností za minulý rok vyšší než 30 000 Kč a nižší než 150 000 Kč musí platit dvě pololetní zálohy ve výši 40 % daňové povinnosti za rok 2016, do 15. června a do 15. prosince. Při loňské daňové povinnosti přesahující 150 000 Kč musí platit OSVČ čtvrtletní zálohy na daň z příjmu, každou ve výši 25 % daňové povinnosti, do 15. června, 15. září, 15. prosince a 15. března.

Kdy se neplatí zálohy na pojistném?

Měsíční zálohy na sociální pojištění nebudou po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 platit OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, kterým za loňský rok nevznikla povinnost platit sociální pojištění. „OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost neplatí za rok 2016 sociální pojištění, když příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti ponížený o výdaje nepřekročil rozhodnou částku, za celý kalendářní rok 2016 je limitem částka 64 813 Kč,“ upřesnila Ivanco. Zálohy na zdravotní pojištění se neplatí, když je samostatná výdělečná činnost vykonávána při zaměstnání.

„Podnikající starobní penzisté s hrubým ziskem do limitu tak platí pouze měsíční zálohy na zdravotní pojištění, jejichž výše odpovídá skutečně dosaženému zisku a podnikající zaměstnanci s hrubým ziskem např. 80 tisíc Kč platí pouze zálohy na sociální pojištění,“ vysvětlila dále Ivanco ze společnosti Mazars.

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti se měsíční zálohy na sociální a zdravotní pojištění platí vždy a to alespoň v minimální výši (v roce 2017 činí záloha na zdravotní pojištění 1906 Kč a záloha na sociální pojištění pak 2061 Kč měsíčně). Poprvé za měsíc, ve kterém byl odevzdán přehled o příjmech a výdajích za rok 2016. Měsíční zálohu na zdravotní pojištění musíte zaplatit do 8. dne následujícího měsíce a zálohu na sociální pojištění do 20. dne následujícího měsíce. Vyjde-li vypočtená záloha z obou přehledů vyšší než minimální měsíční záloha stanovená legislativou, musí se nově platit vypočtená měsíční záloha.

Publikováno na serveru mesec.cz, 25.4.2017.