What affects the price of companies: FINANČNÍ MANAGEMENT, 22. 3. 2012

The article of Jiří Šimek called "What affects the price of companies" is to be found on FINANČNÍ MANAGEMENT website and below. The article was publioshed on 22. 3. 2012.
--------------------------------------------------------------------------------
Peníze nikdy nespí. Cestují tam, kde je to pro ně výhodné. I proto se dá očekávat, že bez ohledu na současné ekonomické problémy bude trh s podnikovými transakcemi vzkvétat. Pro český trh bude zásadním krokem nastavení a aplikace dlouhodobě udržitelné a transparentní politiky podpory investic a jasného právního prostředí.
Přibližně od roku 2009 se ekonomická situace ve většině vyspělých zemí mění podle toho, kam se obrátí investiční a výnosová očekávání pro budoucí období. Tento zájem, ať již reálně podložený nebo pouze medializovaný, se stal hlavní hybnou silou světové ekonomiky. A jak se tato očekávání promítají do podnikových transakcí a přeměn?
Zlatá éra investic a akvizic
Když dlouhodobě sledujeme chování investorů, lze odhadnout, jak se následně budou jednotlivé ekonomiky vyvíjet. V době, kdy se obecně očekával růst většiny vyspělých ekonomik, tedy do roku 2007-2008, se investoři nebáli investovat i do značně rizikových transakcí. Tento trend aktivoval trh s podniky a jejich možnými přeměnami včetně rozdělení, fúzí či jiných majetkových transakcí. Transakce byly - kromě ochoty investorů - podpořeny i snahou většiny bankovních ústavů financovat dané transakce vlastními úvěry a tím se podílet na budoucích výnosech. Tím, že docházelo ke konkurenčnímu boji o zákazníka, klienti byli schopni získávat velmi výhodné úvěrové podmínky a nezřídka i jiné dodatečné benefity. Tato situace platí u vybraných geografických oblastí i dnes. Týká se to především trhů s potenciálem růstu v dohledném časovém horizontu - tedy primárně Číny či Indie.
Ochota riskovat se i v Česku následně promítala také do hodnoty realizovaných transakcí a jejich prostřednictvím i do hodnoty jednotlivých podniků. Hlavními faktory pro určení hodnoty podniku byly především:
Budoucí očekávání vyšších finančních toků realizovaných z aktivity podniku.
Nižší úvěrová sazba u bankovního financování.
Postačující nižší procento výnosnosti u jednotlivých investorů i v rizikových sektorech.
Kupce bylo možné získat také pro nově založenou společnost bez dostatečné historie, avšak s kvalitním podnikatelským nápadem nebo záměrem či s vlastnictvím tržně zajímavého patentu nebo průmyslového vzoru. Tyto společnosti se většinou pohybovaly v oblasti nových technologií. V některých případech i jinak opatrní investoři se rozhodovali bez detailních analýz finančních, daňových a právních dat a informací týkajících se společnosti a spíše sázeli na zkušenosti v daném oboru a na odhad jejich budoucího vývoje.
Po výrazném propadu trhu a razantní změně chování investorů se v letech 2009 a 2010 realizovalo podstatně méně firemních transakcí. Ty v sobě navíc ukrývaly i značně nejisté vyhlídky: finální rozhodnutí o realizaci dané transakce bylo podrobeno detailním analýzám očekávané efektivity. Rostoucí opatrnost a vystřízlivění z přehnaných očekávání na straně investorů i financujících bank následně vedly k růstu požadované výnosnosti z transakcí a také k růstu úrokových sazeb z externího financování. Podstatně se změnila i škála dříve běžně využívaných finančních instrumentů, a naopak nutnost zajištění budoucích peněžních toků vedla k rostoucí důležitosti nových finančních derivátů.
Investorská hra na jistotu
Klesající investiční a akviziční dynamika ve stále nestabilnějším ekonomickém prostředí - navíc s vysokou rizikovostí budoucích peněžních toků, vyššími úrokovými sazbami z financování a rostoucím tlakem investorů na rychlejší návratnost jejich investic - vedla k významnému poklesu počtu transakcí a poklesu hodnot jednotlivých podniků.
Tlak na minimalizaci potenciálních rizik (včetně následných soudních sporů nebo jiných významných finančních nebo daňových dopadů realizovaných transakcí) v kupovaných podnicích vede samozřejmě k rostoucí poptávce po vysoce kvalifikovaných finančních, daňových i právních poradcích.
Samostatnou kapitolou je pak nutnost hloubkových analýz pro zjištění skrytých rizik, zejména spojených s protiprávním jednáním zaměstnanců a zvláště managementu cílové společnosti. Možné ohrožení zájmů investora se často pragmaticky porovnává s očekávaným efektem dosažení budoucích zisků díky zachování kontinuity vedení cílové společnosti i po jejím převzetí novým majitelem. Vyhledat, kdo a za jakých podmínek je pro nově strukturovanou firmu přínosem, a kdo naopak přímou hrozbou, i tak může znít zadání pro forenzní auditory.
Takto důkladné prověrky, kontroly a poradenské služby se samozřejmě plně promítají do hodnoty realizované transakce. Z omezených disponibilních finančních zdrojů na realizaci jednotlivé transakce je tak část prostředků přímo investována do přípravné fáze transakce, která se nakonec nemusí ani realizovat.
Očekávání investorů tedy prodělala skutečnou zásadní změnu: od dychtivé víry v úspěch investice (de facto bez ohledu na možná rizika) v silný pocit skepse a výchozí nedůvěry v možnou investici.
Reakce firem: pohled do zrcadla
Mnoho firem daná situaci přivedla k hledání i jiné možnosti podnikových přeměn, které jsou schopné přinést významnou úsporu provozních nákladů a zvýšení efektivity fungujícího podniku. S tím je často spojena i změna celé struktury podniků v rámci jedné skupiny. Nezanedbatelným benefitem přeměny společností je i zahrnutí případných daňových efektů do hodnoty transakce, což také pomáhá k rychlejšímu rozhodování o realizaci celé transakce.
Mezinárodní prostředí: příliv a odliv investic
Dobrá a špatná očekávání se šíří ve vlnách: ideálním cílem investic jsou oblasti s pozitivní předpovědí ekonomického vývoje, platí to pro celé trhy (Čína či Indie) i jednotlivé sektory (nové technologie či atraktivní služby). Pokud navíc takový cílový trh prošel nedávno ekonomickým poklesem nebo krizí, je hodnota cílových firem stále ještě ovlivněna negativními očekáváními minulých období. Transakce lze tedy realizovat za nižší cenu, i když hodnota budoucích finančních toků z daných transakcí má pro investory vyšší a zajímavější potenciál.
Co lze tedy v nejbližší budoucnosti očekávat? Ekonomická krize z let 2008-1010 se nejméně dotkla oblasti Číny a jihovýchodní Asie, ohledně vývoje ekonomiky států EU panují negativní očekávání: již dnes lze na základě prvních potvrzených indikátorů odhadovat, že ekonomicky postižené oblasti EU budou povzbuzeny a otevřeně podpořeny investičním kapitálem z asijských oblastí. A to samozřejmě platí i pro Českou republiku jako cílovou investiční destinaci.
Prosazení tohoto trendu bude zřejmé po afirmaci pozitivního budoucího vývoje zemí EU. Příznačná je paralela opakovaného přílivu asijských investic do USA, kterou lze periodicky sledovat již od 70. let minulého století. Správné načasování investic do období zpomalení severoamerické ekonomiky přinášelo investorům lepší zhodnocení investovaných finančních prostředků a samozřejmě přispívalo i k následnému rozhýbání přijímající ekonomiky.
Investiční pobídky pro nové investory a podporu silnějšího ekonomického růstu mají vždy i politický rozměr, bez ohledu na geografickou oblast. Kromě pozitivních výsledků mají - právě kvůli politickému aspektu rozhodování - i kontraproduktivní dopad.
Především se jedná o různé druhy podpor, které vedou k dlouhodobě nižším odvodům na daních a tím i nižšímu příjmu do státního rozpočtu. To však není cílem žádného státu. V poslední době tak sílí mezinárodní snahy o systémovou změnu či značné omezení poskytování výhod, případně o změnu v jiných daňových oblastech, která by následně dokázala garantovat odpovídající příjmy do státní pokladny. Dalším významným aspektem adresné podpory vybraných investorů je i vytváření obecně pro-korupčního prostředí a jiné možnosti podvodného jednání.
Závěr
Co lze tedy očekávat od budoucího vývoje transakcí s podniky na českém trhu? Jsem přesvědčen, že zásadním krokem bude nastavení a aplikace dlouhodobě udržitelné a transparentní politiky podpory investic a jasného právního prostředí. Žádná jiná politicky motivovaná aktivita nepřesvědčí zahraniční ani české investory kapitálově vstoupit na tuzemský trh. Zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti České republiky přinese také kýžené zvýšení její atraktivity jako cílové destinace dlouhodobých investic.