Jaké daňové povinnosti vás neminou, když pronajímáte, nebo prodáváte byt, 1. 3. 2019

S pořízením nemovitosti i jejím prodejem nebo pronájmem jsou spojeny určité daňové povinnosti. Mnohdy je přitom potřeba platit více různých daní. Jaké daňové povinnosti vás neminou, když byt pronajímáte? A kdy si můžete uplatňovat nějaké daňové slevy či odpočty úroků?

Řada lidí kupuje nemovitost jako investici, aby si pronájmem zajistila zajímavý měsíční příjem. Pro příjem z pronájmu (§ 9 zákona o dani z příjmu) není potřeba žádné speciální povolení nebo živnostenské oprávnění. Typicky jde o dlouhodobý pronájem fyzické osobě za účelem bydlení. 

„Kupujícímu však vzniká povinnost jednorázově zaplatit daň z nabytí nemovitých věcí a do konce ledna následujícího roku podat daňové přiznání k dani z nemovitých věcí. Následně pak musí každoročně tuto daň platit a každoročně zdaňovat příjem z pronájmu,“ vysvětluje Martin Březina, spoluzakladatel služby Ideální nájemce.cz.

Odpočet úroků od základu daně

V případě financování nemovitosti hypotékou nebo úvěrem ze stavebního spoření je možné si zaplacené úroky odečíst od základu daně. „Výše odečitatelné položky v podobě úroků zaplacených z hypotéky může ročně činit i mnoho desítek tisíc korun. Kupříkladu s průměrnou výší hypotéky kolem dvou milionů korun klient v loňském roce na úrocích zaplatil zhruba 59 tisíc korun, takže stát mu letos může vrátit na daních až 8 850 korun,“ uvádí David Eim, místopředseda představenstva Gepard Finance. 

Ale pozor. „Uplatnit úroky jako odečitatelnou položku nelze, pokud úvěr neslouží na financování bytových potřeb. U nemovitosti sloužící k pronájmu či podnikání je však možné si úroky uplatnit jako daňově uznatelný výdaj,“ dodává David Eim.

Majitelé nemovitosti, kteří ji v daném roce nově nabyli do svého vlastnictví, musí podat daňové přiznání do konce ledna následujícího roku a pak nejpozději do 31. května tuto daň zaplatit, když vyčíslená daň nepřesahuje pět tisíc korun. U vyšší daňové povinnosti lze zaplatit daň ve dvou splátkách, a sice do konce května a do konce listopadu.

Kdo nedaní příjem z prodeje

Když nemovitost prodáte, potom peníze představují váš příjem a ten musíte zdanit podle zákona o daních z příjmu. Existují případy, kdy jste od této povinnosti osvobozeni. Podmínky se odvíjejí například od délky vlastnictví, tedy pokud je splněn takzvaný časový test.

Prodává-li majitel nemovitost, ve které nebydlel, potom je podmínka daňového osvobození splněna, jestliže mezi nabytím a prodejem nemovitosti uplynulo alespoň pět let. V případě dědictví se tato lhůta zkracuje o dobu vlastnictví zůstavitele, pokud došlo k dědictví v řadě přímé (prarodiče, rodiče, děti) či od manžela nebo manželky.

Pokud jste vlastníkem nemovitosti a měli jste v ní bydliště alespoň dva roky bezprostředně před prodejem, pak jste od daně z příjmu rovněž osvobozeni. A daň neplatíte ani tehdy, když jste v nemovitosti bydleli kratší dobu než dva roky před prodejem a příjem z jejího prodeje použijete k řešení vlastní bytové situace, například na koupi a rekonstrukci nového bydlení. 

Pozor však na termíny. Zisk z prodané nemovitosti musíte investovat nejpozději do jednoho roku následujícím po roce, v němž jste obdrželi peníze z prodeje. Pokud je příjem z prodeje větší, než kolik investujete do nového, je od daně osvobozena pouze ta část, kterou jste využili na uspokojení bytové potřeby. Zbytek podléhá 15% zdanění.

Zdanění příjmů podle § 7 nebo § 9

Příjem z pronájmu se v daňovém přiznání fyzických osob zdaňuje podle § 7 (příjem ze samostatné výdělečné činnosti) nebo § 9 (příjem z nájmu). Příjem ze samostatné výdělečné činnosti podléhá rovněž odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Z příjmu podle § 9 se povinné pojistné neplatí. Pro příjmy ze samostatné výdělečné činnosti z ubytovacích služeb je typické, že pronájem bývá například poskytován na krátkou dobu, k ubytování jsou poskytovány další služby, nebo jde o ubytování za účelem dovolené, rekreace či krátkodobého pracovního pobytu. Mezi příjmy ze samostatné výdělečné činnosti se řadí i příjmy plynoucí z různých aplikací, kupříkladu Airbnb. 

„Živnostník mající mimo příjmu ze samostatné výdělečné činnosti, která podléhá DPH, i příjem z podnájmu podle § 9, který je od DPH osvobozen, musí počítat s tím, že i příjem z pronájmu podle § 9 zákona o dani z příjmu se započítává do rozhodného milionového obratu pro povinnou registraci k DPH,“ upozorňuje Pavla Hadrabová ze společnosti Mazars.

Za zaměstnance, kteří si příjmy z pronájmu přivydělávají, nemůže daňové záležitosti vyřídit zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně a je nutné podat daňové přiznání. „Výdaje lze uplatnit ve skutečné výši nebo 30% výdajovým paušálem. Při využití paušálu je však možné uplatnit výdaje maximálně v částce 300 tisíc korun,“ dodává Martin Březina.