Novinky 2018: V čem si polepší a v čem pohorší Češi s vysokými příjmy, 15.12.2017

Někteří Češi mají královské příjmy. Z vysokých příjmů nad limit ovšem platí solidární daň. A není to jediný výdaj, který musí oproti jiným platit navíc do státní kasy či třeba do veřejného zdravotního pojištění. Jaké novinky a povinné výdaje čekají v roce 2018 občany s velmi vysokými příjmy?

Kdo platí v roce 2018 solidární daň

Solidární dani ve výši 7 % podléhají v Česku příjmy nad určený limit, ten se v roce 2018 posunuje směrem nahoru. Zatímco letos je rozhodným příjmem částka částka nad 1 355 136 korun, v roce 2018 budou solidární daň platit ti, kdo si za rok vydělají více než 1 438 992 korun. Solidární daň tak bude platit nejspíš méně lidí.

„Solidární dani podléhají pouze příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Takzvané pasivní příjmy, jako například příjmy z pronájmu, solidárnímu zvýšení nepodléhají,“ doplňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Platba solidární daně se tedy týká pouze lidí s velmi vysokými ročními příjmy, kteří jsou zaměstnaní nebo podnikají. A jak platí tuto daň solidární boháči kteří jsou zaměstnaní? „Jestliže bude mít zaměstnanec v roce 2018 hrubou měsíční mzdu vyšší než 119 916 korun, potom za něj odvede zaměstnavatel měsíční solidární daň. Povinnost platby solidární daně však budou mít pouze lidé s rozhodným příjmem vyšším než 1 438 992 korun za rok.

Může tak docházet k situaci, že v některém měsíci solidární daň odvedena bude, protože některé měsíce příjmově vybočí třeba kvůli vysokým prémiím. Za celý rok však celkový příjem zaměstnance nepřesáhne limit a povinnost platit tuto daň nevznikne. Jak se to řeší? „Zaměstnanci mající pouze příjmy ze zaměstnání, kterým je solidární daň sražena jen v některém měsíci a jejichž roční rozhodný příjem limit nepřesáhne, obdrží odvedenou měsíční solidární daň zpět po provedením ročním zúčtování daně,“ dodává Gabriela Ivanco.

Vysoké příjmy a povinné pojistné

Kdo má královské příjmy, musí počítat s tím, že do veřejného zdravotního pojištění přispívá podle pravidla – čím víc si vydělám, tím víc odvedu. Pro platbu zdravotního pojištění totiž není maximální vyměřovací základ stanoven, zdravotní pojištění se tedy odvádí z jakkoliv vysokého příjmu. To platí pro zaměstnance i osoby samostatně výdělečně činné.

U sociálního pojištění je však situace odlišná, odvádí se pouze do limitu. Pro rok 2018 je tímto limitem částka 1 438 992 korun. Z rozhodného příjmu nad limit se tak již sociální pojištění neplatí. „Z hrubé mzdy nad limit neplatí sociální pojištění zaměstnanec ani zaměstnavatel. Naposledy odvede mzdová účetní sociální pojištění z hrubé mzdy v měsíci, kdy je limitu dosaženo, a v následujících měsících se již sociální pojištění z hrubé mzdy neplatí. OSVČ mohou odvést sociální pojištění nejvýše z maximálního vyměřovacího základu ve stejné výši,“ přibližuje praxi Gabriela Ivanco.

Příjem nad limit se nepočítá do důchodu

A jak je to se zápočtem velmi vysokých příjmů do starobní penze? Zde platí i v roce 2018 určité omezení – započtou se jen určité příjmy. Tedy přesněji ty, které nepřekročí vyměřovací základ a z nichž se platí odvody.

„Příjmy nad maximální vyměřovací základ nebudou ovlivňovat výši státního důchodu, protože se z nich sociální pojištění neplatí. Zjednodušeně řečeno se tak zaměstnanci s hrubou měsíční mzdou ve výši 150 tisíc korun po celý rok 2018 bude pro důchodové účely započítávat měsíční částka jen 119 916 korun,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Sníží se limit pro uplatnění výdajového paušálu

V roce 2018 si pohorší i OSVČ s vysokými příjmy, kteří využívají výdajový paušál. Mění se totiž podmínky pro uplatnění výdajových paušálů, a to razantně.

Pro srovnání – za rok 2017 je možné vypočítat paušální výdaje z ročního příjmu až do výše 2 000 000 korun, pro rok 2018 se tato částka snižuje na polovinu. Výdajový paušál tedy bude možné spočítat z ročního příjmu do výše maximálně 1 000 000 korun. V praxi to znamená, že lidé s velmi vysokými příjmy, kteří uplatní výdajový paušál, zaplatí do státní kasy na dani z příjmu víc peněz.

„Živnostník s ročním příjmem 2 200 000 korun s nízkými skutečnými výdaji tak bude při uplatnění 60% výdajového paušálu v daňovém přiznání za rok 2017 uplatňovat výdaje ve výši 1 200 000 korun. V roce 2018 již jen ve výši 600 000 korun,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Publikováno na serveru iDnes.cz, 15.12.2017