Rozhovor: Ondra Pavlíček o své Cestě vzhůru

Moje cesta do Mazars: Přes Šanci, Facebook až do daňového oddělení
Ondřej Pavlíček je v současné době studentem posledního ročníku Vysoké školy ekonomické (VŠE) v Praze a pracuje v daňovém oddělení Mazars v sekci DPH. Zúčastnil se naší soutěže Cesta vzhůru a vyhrál jednu z hlavních cen. Ve volném čase rád hraje fotbal a dopisuje diplomovou práci. Ondra nám v rozhovoru přiblížil, kudy si našel cestu do Mazars a jaké jsou jeho první pocity z nového zaměstnání.
Ondra Pavlicek 2

Kde jsi se poprvé dozvěděl o Mazars a jak tě napadlo, že by ses tady mohl ucházet o práci?

Vzhledem k tomu, že studuji na VŠE obor daně a účetnictví, tak jsem se o Mazars dozvěděl hodně brzy. Samozřejmě nejdříve jsem slyšel o velké čtyřce (pozn. red.:  do tzv. velké čtyřky poradenských firem patří společnosti Deloitte, EY, KPMG a PwC), která je na VŠE hodně aktivní. Nicméně lákalo mě spíše prostředí zavedené střední či menší firmy, kde přistupují k jednotlivým uchazečům individuálně. 

Co tě k tomu vedlo? Většina lidí to má spíše naopak, že nejdříve vyzkouší velkou čtyřku a až pak se ohlíží po menších společnostech.

O Mazars jsem z počátku slyšel méně, ale potom to všechno začalo na ŠANCI (pozn. red.: veletrh pracovní příležitostí organizovaný VŠE), kde jsem se potkal s HR manažerkou Janou Kociánovou, která mě hned u vchodu uvítala a přivedla k vašemu stánku. Tam jsem se setkal s Terezkou Köppelovou (pozn. red.: daňová poradkyně Mazars). Nejdřív jsem nevěděl, kdo to je, ale pak jsem se později dozvěděl, že byla vyhlášena Daňařkou roku 2014 a patří k  předním expertům na daně  z příjmů fyzických osob. S ní jsem se bavil o jejích začátcích v Mazars, jak na tom byla s jazyky a jaké byly na ní požadavky. Trošku jsem v ní viděl sebe a přesvědčila mě, že by Mazars byla správná volba. Proto jsem také začal Mazars sledovat na Facebooku, abych se o vás dozvěděl víc.

Takže jsi Mazars začal sledovat na sociálních sítích až po ŠANCI?

Ano až po ŠANCI. Ihned po začátku sledování stránky Mazars jsem si všiml pracovní pozice, která se tam objevila v oddělení Transfer pricingu, ale tam jsem nejdřív hodně váhal, protože jsem si nebyl jistý, jestli je to oblast, které se chci věnovat. Nakonec jsem tam přihlášku podal, ale to už bylo pozdě, už se našel jiný kandidát. Moje příležitost přišla poté znovu o trochu později a na pozici, o které jsem věděl, že se jí chci věnovat.

Na Facebooku probíhala kampaň Cesta vzhůru, která měla podpořit studenty, aby si více všímali Mazars mezi konkurencí. Ty jsi se naší soutěže, která v rámci této kampaně probíhala, zúčastnil a dokonce si vyhrál hlavní cenu. 

To bylo právě díky sledování stránek Mazars, kdykoliv jste zveřejnili nějaký příspěvek, tak jsem byl ihned upozorněn, dokonce i moji kamarádi si začali všímat mého zájmu o Mazars, a co je to za společnost a čím se zabývá.

Jak tě vůbec napadlo s námi soutěžit?

Mým cílem, proč jsem se soutěže zúčastnil, bylo hlavně dostat se do povědomí lidem v Mazars. Aby si prostě spojili moje jméno s někým, kdo má o Mazars vážný zájem a chce být jeho součástí. Výhra tabletu byla až sekundární, ale za to velmi příjemné překvapení. (Týden před vyhlášením výsledků jsem mamce kupoval stejný tablet.)

Ondra Pavlicek

Pokud si dobře pamatuji, vyhrál jsi s fotografií zabláceného člověka plazícího se po zemi na jednom z extrémních závodů, které se u nás v Čechách pořádají. Proč zrovna tahle fotografie?

Volba fotky byla jasná, zrovna pár týdnů před jsem se zúčastnil Spartan Racu a tak jsem tam prostě nemohl nahrát jiný obrázek. Na začátku jsem si říkal, jestli mám dát vážný popisek, komediální nebo něco k daním? Pak jsem si říkal, že to všichni berou jako srandu, a tak zkusím něco vážnějšího, no a ono to nakonec vyšlo.

Zaznamenal jsi podobné kampaně na sociálních sítích u konkurence nebo jiných firem?

Takovouto kampaň podobného rázu asi ne. Zúčastnil jsem se v průběhu studia mnoha workshopů  v rámci daňových společností, ale soutěže tohoto typu nikoli. 

Co si myslíš, že je pro studenta největší motivační prvek, aby se začal zajímat o určitou společnost?

Já si myslím, že ta ŠANCE je určitě dobrá, studenti si ji hodně chválí a rádi na ni chodí. A potom asi ukázat studentům, že v té společnosti je individualistický přístup, zejména u lidí, kteří se o tebe budou v té práci ze začátku starat. To bylo přesně tady v Mazars. Když jsem sem nastoupil, tak se mě všichni ihned ujali a začali mě školit od rána do večera. Jsou tady strašně hodný lidi, to mě příjemně překvapilo. Už tento vřelý přístup byl vidět i na té ŠANCI, jak ze strany Jany, tak i Terky. Ten prvotní kontakt s nimi byl opravdu hodně jedinečný. 

Takže ti spíše vyhovuje prostřední menší až středně velké firmy?

V průběhu studia jsem měl možnost vyzkoušet si práci jak v malé, tak ve velké mezinárodní společnosti. Já se osobně nehlásím do prostředí, kde nabírají mnoho uchazečů. Pozice, na kterou jsem se přihlásil do Mazars, byla pouze jedna a o tu jsem se také ucházel. Je to pozice, ve které budeš pracovat teď i za rok. Nebude docházet k žádnému přecházení. Budu se jednoduše moci plně věnovat jedné oblasti. 

Jak je to u vás v daňovém oddělení, máš už nějaké zaměření nebo se všemu věnuješ zatím všeobecně?

Já se věnuji oblasti DPH, takže už mám přímo zaměření. Už na pohovoru na tuto pracovní pozici jsem se zmínil, že oblast DPH mě zajímá, a proto také na ni píši svoji diplomovou práci. Ihned po nástupu  jsem byl zaškolen a v současné době už se plně věnuji veškerým pracovním úkolům. 

Teď se zeptám na takové klišé. Jaký máš kariérní cíl do budoucna?

Já hodně žiji přítomností a teď jsem v podstatě nastoupil, takže nějaká kariérní strategie nebo cíle, tak ty nemám. Pro mě je hlavně důležité, aby mě ta práce v prvním roce bavila, abych úspěšně ukončil školu, to je asi prvotní cíl, dostat toho inženýra. Tím jak ještě studuji, tak to skloubit s prací je hodně náročné.

A nakonec nám řekni něco o svých koníčkách, co tě baví, co rád děláš ve volném čase?

No, teď žádný volný čas nemám (smích). Ne, tak já od malička hodně sportuji, dlouho jsem hrál fotbal a to mi zůstalo až do teď. Hned jak jsem do Mazars nastoupil, tak jsme začali domlouvat společné sportovní aktivity, beach volejbal každý čtvrtek, potom každou středu fotbal. Je skutečně fajn jít si po práci pročistit hlavu.