Nezapomeňte se přiznat sociálce, 23.2.2017

Kromě daňového přiznání mají podnikatelé také povinnost odevzdat příslušné správě sociálního zabezpečení přehled o příjmech a výdajích.

Jak na sociální pojištění za rok 2016? Přestože je formulář jednodušší, bývá jeho vyplnění pro mnohé komplikovanější než daňové přiznání. Přehled o příjmech a výdajích podávají i ti, kteří si podnikáním jen přivydělávají při zaměstnání, při studiu, důchodu, či lidé na rodičovské dovolené. A to dokonce i v případě, že jejich samostatná výdělečná činnost trvala jen jeden měsíc v roce a vydělali si jen pár tisícikorun.

„Přehled o příjmech a výdajích je nutné odevzdat nejpozději do 2. května a případný doplatek zaplatit nejpozději do 10. května 2017,“ upozorňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars. Komu zpracovává daně autorizovaný daňový poradce, má sice ještě další tři měsíce čas, ale správě sociálního zabezpečení se musí tato skutečnost oznámit do konce dubna. Kdo není povinen podat daňové přiznání, musí podat přehled nejpozději do konce července 2017.

Co ovlivní výši záloh

Vyměřovacím základem pro pojistné na sociální zabezpečení je 50 procent daňového základu. Sazba pojistného činí 29,2 procenta z vyměřovacího základu. Platbě sociálního pojištění podléhají pouze příjmy ze samostatné výdělečné činnosti; z kapitálových příjmů, z pronájmu a ostatních příjmů se sociální pojištění neplatí. Na rozdíl od zdravotního pojištění, které nemá strop pro odvod pojistného a odvádí se z celého příjmu, se sociální pojištění platí pouze do částky z vyměřovacího základu 1 296 288 korun (pro rok 2016).
Kdo pouze podniká, je pro ČSSZ takzvaný podnikatel vykonávající hlavní činnost. Kdo má i příjem ze zaměstnání, nebo je důchodce, student či na rodičovské, vykonává tzv. činnost vedlejší. Studenti a zaměstnanci musí vedlejší činnost oznámit příslušné správě nejpozději v den podání přehledu o příjmech a výdajích a následně pak doložit potvrzením, které je součástí pokynů k vyplnění, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl podán přehled o příjmech a výdajích. Kdo na to zapomene, toho budou považovat za OSVČ s činností hlavní, což může znamenat vyšší platby.
Právě to, zda je OSVČ hlavní, nebo vedlejší, má vliv na výši záloh. V prvním roce podnikání platí OSVČ s činností hlavní zálohy ve stanovené minimální výši. Ti, co podnikají a vykonávají činnost vedlejší, neplatí v prvním roce zálohy žádné. Od vyměřovacího základu uvedeného v přehledu se odvíjí i výše záloh, které bude muset příslušný podnikatel platit v následujícím období až do podání přehledu za další rok.

Kdo musí zaplatit

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být zaplaceno vždy alespoň pojistné vminimální výši. V roce 2016 to bylo 1972 korun měsíčně. „Živnostník vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost po celý rok 2016 musí zaplatit na sociálním pojištění nejméně částku 23 660 korun, i když dosáhl například ročního zisku pouze 50 tisíc.“ upozorňuje Gabriela Ivanco.
Pozor, nemocenské pojištění není pojištění zdravotní, ale je součástí sociálního pojištění. Podnikatelé se k platbám mohou přihlásit dobrovolně, aby v případě neschopnosti dostávali nemocenskou, případně mateřskou.
U vedlejší činnosti se na OSVČ vztahuje povinnost platit zálohy pouze v případě, že jejich zisk (příjmy po odečtení výdajů) za rok 2016 přesáhl částku 64 813 korun. „Kdo hranice nedosáhl a nechce se dobrovolně k platbám důchodového pojistného přihlásit, nebude platit žádné pojištění ani zálohy na nové období. Pokud v uplynulém období platil nějaké zálohy, vrátí mu je,“ říká Gabriela Ivanco a dodává, že jestli byla vedlejší samostatná výdělečná činnost během roku 2016 vykonávána jen několik měsíců, potom se tento limit poměrně snižuje, a to o 5402 korun za každý měsíc, ve kterém není vedlejší výdělečná činnost vykonávána. I v případě, kdy za rok 2016 příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nepřesáhne daný limit, je nutné doručit na příslušnou OSSZ přehled o příjmech a výdajích. Do limitu se započítávají pouze příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, příjem ze zaměstnání nikoliv. Formuláře jsou k dispozici na pobočkách okresní správy sociálního zabezpečení či na webu ČSSZ ve formátu pdf, který lze vyplnit a vytisknout. Přestože to není povinnost, mohou podnikatelé podat přehled i elektronickou cestou přes e-portál na webu ČSSZ, případně přes datovou schránku.
***
Jak se vyplňuje přehled za rok 2016 pro okresní správu sociálního zabezpečení (OSSZ)
Martin Veselý je z Prahy, proto bude přehled vyplňovat pro Pražskou správu sociálního zabezpečení (PSSZ). V přehledu o příjmech a výdajích za rok 2016 pro PSSZ bude Martin Veselý uvádět pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. Z hrubé mzdy ze zaměstnání je panu Veselému sraženo sociální pojištění zaměstnavatelem, mzda se do přehledu neuvádí. V oddílu A (1) vyplní Martin své kontaktní údaje. Vždy je vhodné uvádět telefon a e-mail. V oddílu B (2) se uvádí údaje o daňovém přiznání. Důležité je především uvést zpracování daňového přiznání daňovým poradcem. V části C (3) se rozlišuje, zdali se jednalo v roce 2016 o hlavní, nebo vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Případně po část roku o hlavní a po část roku o vedlejší činnost. Martin označí křížkem „jen vedlejší“.
Vedlejší činnost je nutné přesně označit v části D (4). Pro Martina je samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, hlavním zdrojem příjmů je zaměstnání, proto označí křížkem „zaměstnání“. Výkon vedlejší výdělečné činnosti nemusí dokládat, vše má PSSZ ve svém informačním systému, neboť sociální pojištění je Martinovi sraženo z jeho hrubé mzdy zaměstnavatelem. V části E (5) se vypočítá sociální pojištění za celý rok 2016. Vstupním údajem je daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti. Tedy zisk: příjem – výdaj. Důležité je vyplnit počet měsíců vykonávané činnosti. Martin uvádí částku 72 000Kč (180 000Kč – 108 000 Kč). Průměrný měsíční daňový základ se zaokrouhluje na celé koruny, Martin uvádí 6000Kč (72 000Kč : 12měsíců). Vypočtený vyměřovací základ je polovina daňového základu a činí 36 000Kč (72 000Kč × 50%).
Vyměřovací základ ze zaměstnání by se uváděl pouze v případě, že by příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti dohromady byly vyšší než strop pro platbu sociálního pojištění za rok 2016 (1 296 288 Kč), dokládá se potvrzením od zaměstnavatele. Sociální pojištění se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Martin zaplatí na sociálním pojištění ze samostatné výdělečné činnosti 10 512Kč (29,2 % z 36 000 Kč). Na zálohách nezaplatil během roku 2016 nic, nedoplatek pojistného uhradí do 8. dne po odevzdání přehledu. V oddílu F (6) se uvádí, jak má být naloženo s případným přeplatkem, když zálohy během roku byly vyšší než vypočtené sociální pojištění. Martin má nedoplatek, proto si nevybírá z nabízených možností zaslání na účet nebo použití k úhradě dalších měsíčních záloh. V oddílu G (7) se uvádí, zda si OSVČ platí dobrovolné nemocenské pojištění. Martin je zaměstnaný, případnou nemocenskou má z příjmů ze zaměstnání, u podnikatelských příjmů ji neplatí – zaškrtne tedy „ne“.
V části H (8) se vypočítá nová měsíční záloha. Měsíčním vyměřovacím základem je dvanáctina vyměřovacího základu pro platbu sociálního pojištění za rok 2016. Martin uvede částku 3000Kč (36 000Kč : 12 měsíců). Částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nová měsíční záloha pana Veselého, která se zaokrouhluje na celé koruny nahoru, je 876Kč (29,2% z 3000 Kč). V oddíle I (9) se uvádí údaje o spolupracující osobě. V části J (10) se mohou k dobrovolnému důchodovému pojištění přihlásit OSVČ, které vykonávaly vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a hrubý zisk měly do limitu. V oddíle K (11) se uvádí rozhodné skutečnosti pro podání opravného přehledu. Martin nemusí v těchto oddílech nic uvádět. Vyplněný přehled je třeba vlastnoručně podepsat (12)!

Publikováno 23.2.2017 v Lidových novinách.