Jak hodnotí po roce účinnosti firmy nový občanský zákoník? Většina kladně 28.4.2015

Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích otřásl dosavadní právní úpravou. Řada firem a jejich manažerů se tak pochopitelně nové úpravy obávala. Po roce od její účinnosti s ní ale souhlasí na 75 procent manažerů předních českých společností.

Většina z nich vítá větší smluvní svobodu. Rekodifikace se v praxi projevila například změnami konkrétních smluv i obchodních podmínek. Při přechodu na nové kodexy si na pomoc manažeři předních českých firem zvali odborníky, zejména externí či interní právníky, ale i daňové poradce. Tyto a další závěry přinesl průzkum, který v prvních měsících letošního roku uskutečnily společnosti Mazars a PRK Partners. Reprezentativní vzorek tvořilo 122 top manažerů firem, které působí v Česku.

Nový občanský zákoník nabyl účinnosti 1. ledna 2014, předcházely tomu dlouhé roky příprav a diskuzí. Spolu s civilním kodexem vstoupil v platnost také nový zákon o obchodních korporacích. Jasný nesouhlas s oběma novými normami vyjádřily v průzkumu jen 4 procenta respondentů. Naopak tři čtvrtiny s rekodifikací souhlasí zcela nebo s dílčími výhradami. Přibližně stejný počet respondentů, konkrétně 74 procent, přivítal větší smluvní svobodu, kterou nová právní úprava přinesla.
Neobešlo se to bez komplikací

Postupnou aplikaci obou norem v praxi pochopitelně provázely také komplikace. "Vznikaly zejména kvůli nové terminologii a značnému celkovému rozsahu úprav. Rekodifikace si tak ve firmách vyžádala čas a interní zdroje na zapracování změn, čímž se často zvýšilo celkové administrativní zatížení na úkor vlastního podnikání," řekl Pavel Klein, vedoucí partner daňového oddělení Mazars. Z konkrétních opatření, která nové zákony přinesly, se firem podle manažerů nejvíce dotkly změny společenských smluv, změny v oblasti obchodních podmínek, smluvních vztahů a novinky v záležitostech statutárních orgánů a souběhu funkcí.

I když velká část respondentů v průzkumu zdůrazňuje náročnost změn souvisejících s rekodifikací, v praxi se nakonec zjevně podařilo obtíže zvládnout. "Výrazná většina manažerů, konkrétně 94 procent, se totiž domnívá, že jejich společnost řádně provedla všechny potřebné změny, včetně například úpravy smluvních vztahů a revize zakladatelských dokumentů,“ uvedl Robert Němec, řídící partneradvokátní kanceláře PRK Partners.

Informace o nutných změnách čerpaly firmy z různých zdrojů, nejčastěji od interních i externích právníků, dále z odborného tisku a dalších médií. Vítaným zdrojem informací byly také semináře organizované poradci, profesními sdruženími, obchodními komorami a různými asociacemi. Při následném zapracování změn se na externího poradce obrátilo 37 procent firem. Ve 22 procentech firem provedla systematickou kontrolu všech dokumentů interní oddělení, 18 procent firem uspořádalo externí či interní školení pro zaměstnance, mnohé podniky spojily více různých variant, aby se na novou právní úpravu co nejlépe připravily.

Řada korporací stále neupravila své zakladatelské listiny. Riskují zrušení - čtěte ZDE

Změny v soukromém právu provázely také některé zásahy v daňové oblasti. Proto nepřekvapí, že 8 procent firem před zaváděním změn čerpalo informace také od externího daňového poradce. Dopad na většinu společností však nakonec nebyl markantní. V průzkumu společností Mazars a PRK Partners 73 procent manažerů uvedlo, že se daňové změny na jejich podnikání a daňových odvodech neprojevily vůbec, případně se projevily v zanedbatelné míře.

Publikováno na serveru ihned.cz, 28.4.2015