Daně se blíží, 14.3.2016

PO MNOHA LETECH ZMATKŮ, kdy se klíčové změny v daňové oblasti pravidelně schvalovaly na poslední chvíli těsně před koncem roku, zažívají letos firmy a podnikatelé klidné období. Novinky nejsou u daně z příjmu příliš výrazné (viz box Změny jsou jen okrajové).
Podstatnou úpravou prošlo naopak odvádění daně z přidané hodnoty. Ministerstvo financí letos zavedlo takzvaná kontrolní hlášení. Jejich cílem je identifikovat podezřelé, uměle vytvořené řetězce dodavatelů a odběratelů, které páchají takzvané karuselové podvody. Principem je, že podnikatelé zapojení do obchodního řetězce nezaplatí daň z přidané hodnoty u předem určené firmy ve skupině.

„Detailně musejí být v kontrolním hlášení popsány všechny vystavené a přijaté daňové doklady s hodnotou nad deset tisíc korun. Doklady, které jsou pod deset tisíc korun nebo jsou přijaty či poskytnuty od neplátců DPH, se uvádějí souhrnně jednou částkou za celý měsíc,“ rozebírá novou povinnost Blanka Štarmanová, daňová poradkyně ze společnosti TaxVision.
Zhruba 290 tisíc plátců DPH mělo poprvé podávat kontrolní hlášení koncem února. Finanční správě dorazilo 245 tisíc kontrolních hlášení, 96 procent přitom bylo ve správném formátu i struktuře a bylo přijato a zaevidováno.
Nenaplnily se tak původní obavy, že velká část podnikatelů se s novinkou nevypořádá. Firmy, u kterých došlo k pochybení, dostaly lhůtu na podání nového hlášení. V drtivé většině byly přitom chyby formální, nejčastěji chybělo ID datové schránky nebo daňové identifikační číslo (DIČ) odběratele či dodavatele.

„Plátci přistoupili k prvnímu podání kontrolního hlášení zodpovědně. Věřím, že drobné nedostatky, které se vyskytly, se jim podaří odstranit a Finanční správa se bude moci plně soustředit na nepoctivé,“ pochvaloval si v tiskové zprávě Martin Janeček, šéf Generálního finančního ředitelství. 

V případě, že při porovnávání dat z kontrolních hlášení úřad zjistí nesoulad mezi údaji dodavatele a odběratele, budou oba vyzváni ke změně nebo potvrzení původních údajů v pětidenní 

Automatické promíjení

Zavedení kontrolního hlášení vyvolávalo mezi podnikateli řadu měsíců vzbouřené emoce. Ministerstvo financí se proto rozhodlo zmírnit některé sankce, které z chyb podnikatelů v této oblasti podle původní úpravy vyplývají. Návrh schválený vládou doplňuje do zákona o DPH institut prominutí pokuty, který se bude týkat pokut vznikajících ze zákona v pevně stanovené výši deset tisíc, 30 tisíc a 50 tisíc korun. Díky tomuto opatření bude možné zohlednit důvody pro prodlení s podáním kontrolního hlášení či reakcí na výzvu správce daně. Úleva bude možná jen pro firmy, které v posledních třech letech daňová pravidla závažně neporušily.

Ministerstvo financí počítá s účinností k 1. červnu 2016, nicméně úprava bude vztažena i na případy, které nastanou před tímto datem. V případě pokuty ve výši tisíc korun, která je udělována za pozdní podání kontrolního hlášení, bude tolerováno jedno pochybení pro každý kalendářní rok.
Finanční úřady zohlední tuto skutečnost automaticky bez nutnosti podávat žádost o prominutí. Navíc pokuty v této výši vzniklé do účinnosti navrhované novely ze zákona zaniknou, čímž bude zpětně vytvořeno určité přechodné toleranční období.
Vládou schválená novela současně obsahuje prodloužení lhůty pro reakci plátce na výzvu správce daně k odstranění nesouladu v podaném kontrolním hlášení, a to z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů. Podnikatelé tedy budou mít v případě pochybností či nesrovnalostí v kontrolním hlášení více času na reakci, vždy minimálně jeden týden.
Zavedené úlevy nevyšly vstříc všem odpůrcům kontrolního hlášení. Proti se stále stavějí advokáti. Vadí jim, že v rámci kontrolního hlášení musejí uvádět detailní údaje o svých klientech.

Někteří z nich tak byli mezi 45 tisíci subjekty, které v únoru kontrolní hlášení neodevzdaly.

Riziko zatoulaného emailu

„Kontrolní hlášení může pro advokáty znamenat ohrožení povinnosti mlčenlivosti, neboť se státu dává do rukou nástroj, jímž lze sledovat platby mezi advokátem a jeho klientem, jejich četnost a frekvenci,“ konstatuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Kontrolní hlášení tak podle Jiřího Hartmanna významným způsobem snižují ochranu klienta proti zásahům státu.„V kontrolním hlášení je nutné uvádět zejména uskutečněná zdanitelná plnění a přijaté platby, evidenční čísla daňových dokladů nebo DIČ odběratele. Právě podle něj je velmi snadné zjistit další podrobnosti, které by v případě úniku dat mohly sloužit konkurenci nebo dalšímu zneužití,“ varuje Jiří Hartmann. 

Riziko zneužití informací uvedených v kontrolním hlášení nehrozí podle bezpečnostních odborníků jen klientům advokátů, ale v podstatě všem podnikatelům. Největší hrozba přitom není na straně státních úředníků, kteří s daty pracují. Údaje se shromažďují v analytickém centru v Pardubicích. K datům mají přístup tři desítky úředníků s prověrkou na stupeň důvěrné. Rizikový je předcházející krok, tedy elektronická komunikace mezi klientem a jeho účetní.
„V případě, že by se k této komunikaci někdo dostal, bude mít přehled o všech finančních transakcích a klientech daného podnikatele,“ doplňuje Blanka Štarmanová.
Právě posílání důvěrných informací v e­mailech patří k dlouhodobým neduhům tuzemského podnikatelského prostředí. „Riziko samozřejmě hrozí a už hodně dlouho. Komunikace elektronickou poštou je komunikací otevřenou, a priori se nešifruje a byla jako otevřená navržena,“ upozorňuje Vladimír Lazecký, předseda představenstva společnosti Viavis, přednášející o kybernetické a informační bezpečnosti.

„Kdokoli, kdo má přístup ke komunikačním systémům, si může mail přečíst či jej upravit. Příjemce tuto skutečnost obvykle nemá šanci rozpoznat,“ dodává Vladimír Lazecký. Proto doporučuje používání zabezpečené a šifrované komunikace při zasílání důvěrných informací.

Když povinnost, tak pro všechny

Od letošního roku se změní také další ze zbraní ministerstva financí v boji s daňovými úniky a především podvody souvisejícími s DPH. Od února byla rozšířena takzvaná přenesená daňová povinnost neboli reverse charge, takže v případě, že DPH nezaplatí dodavatel, musí uhradit dlužnou částku odběratel zboží či služeb. Nově se tato povinnost týká také dodání plynu a elektřiny.

Opatření se nevztahuje na domácnosti ani nepodnikatelské subjekty. Režim přenesení daňové povinnosti u dodání plynu a elektřiny obchodníkovi platí pouze pro podnikatelské subjekty obchodující s těmito komoditami.
Podnikatelé tuto změnu spíše vítají. „Řádní podnikatelé by měli mít z takové změny po jisté adaptaci prospěch. Při tradičním výběru DPH dodavatel odvádí daň i z dodávek, za které od odběratele nedostal včas zaplaceno. Při aplikaci reverse charge je tento nepříjemný daňový důsledek pro solidní výrobce a obchodníky eliminován,“ konstatuje Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory České republiky.

Ekonomové nevylučují, že se režim přenesené daňové povinnosti bude v budoucnu rozšiřovat i na další oblasti. Podvody s DPH se totiž rychle vyvíjejí. „Lze jen těžko odhadovat, které obory či odvětví budou zasaženy příště. Jen pro představu, v minulosti probíhaly rozsáhlé podvody například při obchodu s mraženými kuřaty, cukrem nebo toaletním papírem. Nelze tedy říci, které komodity jsou rizikové. Podvod na DPH lze uskutečnit víceméně s jakýmkoli zbožím,“ konstatuje Petr Neuschl, senior manažer v oddělení nepřímých daní společnosti Deloitte.

Podnikatelům se přitom nelíbí, že jsou jednotlivé obory do působnosti reverse charge vtahovány až v případě potřeby, a požadují systémovější opatření. Tím by podle nich mohlo být rozšíření přenesené daňové povinnosti na všechny obory. Domnívají se, že by se tak zabránilo neustálým změnám v daňové oblasti a zajistil by se rovný přístup pro všechny firmy. „Uvědomujeme si, že zavedení takové reformy vyžaduje koordinaci v rámci EU,“ podotýká Ladislav Minčič.
Firmám pomáhá vyhnout se potížím s platbou DPH za jejich obchodní partnery registr nespolehlivých plátců DPH. Tam jen v únoru přibylo dalších 414 subjektů a jejich celkový počet tak dosáhl 4411. Nejvíce nespolehlivých plátců přibylo v Praze a Jihomoravském kraji. V Česku je k platbě DPH přihlášeno 470 928 subjektů, z toho 45 procent (212 333) představují živnostníci a 40 procent (187 112) pak společnosti s ručením omezeným. Zbývajících patnáct procent tvoří jiné typy subjektů. Podle analýzy společnosti Bisnode zhruba třetinu nespolehlivých plátců DPH tvoří menší společnosti s tržbami do deseti milionů korun.

Elektronická evidence od podzimu

Současné změny související se zavedením kontrolního hlášení a nových oblastí pro reverse charge jsou pro firmy a podnikatele spíše klidem před bouří. Ta vypukne pravděpodobně v listopadu. Poté, co Poslanecká sněmovna schválila zavedení elektronické evidence tržeb, dělí firmy od jejího startu schválení Senátem a podpis prezidenta. Ministerstvo financí si od změny slibuje zvýšení daňových výnosů minimálně o 18 miliard ročně. Kolik to nakonec bude ve skutečnosti a zda se podvodníci nenaučí hledat další cesty pro své podvody, jako je tomu u přenesené daňové povinnosti, ukážou až další měsíce.

V případě pokuty ve výši tisíc korun, která je udělována za pozdní podání kontrolního hlášení, bude tolerováno jedno pochybení pro každý kalendářní rok. Počítá s tím návrh schválený vládou. Účinný má být od června.

Změny jsou jen okrajové

Novinky pro rok 2016 nejsou tak výrazné a byly zapracovány do několika menších novel. „V souvislosti se schválenou novelou zákona o účetnictví, která zavedla nové rozdělení účetních jednotek do kategorií, je nově upraveno oceňování u takzvaných mikro účetních jednotek. Účetní jednotkou je přitom každý živnostník nebo firma, která vede účetnictví. Mikro účetní jednotka je taková, která k rozvahovému dni splňuje alespoň dvě z kritérií: hodnota aktiv nižší než devět milionů korun, úhrnný roční obrat nižší než 18 milionů korun, průměrný počet zaměstnanců během období nižší než deset. Na tyto jednotky se již od Nového roku nevztahuje oceňování reálnou hodnotou,“ vysvětluje Tereza Tomanová z daňového oddělení poradenské společnosti Deloitte.

Pokud taková účetní jednotka prodá cenné papíry, není daňová uznatelnost nabývací ceny cenného papíru omezena výší příjmu z jeho prodeje. K této změně dochází jen u právnických osob, u fyzických osob se i nadále vychází ze stávajících ustanovení. V návaznosti na tuto novelu zákona o účetnictví je také novelizována vyhláška č. 500/2002 Sb. pro podnikatele účtující v soustavě podvojného účetnictví. „Obdobně jako je tomu u bankovních subjektů i u podnikatelů už nebudou zřizovací výdaje považovány za dlouhodobý nehmotný majetek. Tento přístup se přebírá i pro daně z příjmů,“ dodává Tereza Tomanová. Zřizovací výdaje doposud evidované jako nehmotný majetek budou podle ní dodatečně odepsány ve standardním režimu, tedy rovnoměrně bez přerušení po dobu 60 měsíců. Zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů zavádí novou rezervu na nakládání s elektroodpadem ze solárních panelů uvedených na trh do 1. ledna 2013. Tato rezerva navazuje na povinnost uloženou zákonem o odpadech provozovatelům fotovoltaické elektrárny, a to zajistit financování zpracování, využití a odstranění elektroodpadu ze solárních panelů formou plateb dílčích příspěvků v letech 2014 až 2018.

Do základu daně bude celková částka hrazených příspěvků zahrnuta prostřednictvím uvedené rezervy vytvářené v závislosti na době daňového odpisování solárních panelů. V průběhu roku 2015 byla také schválena novela zákona o investičních pobídkách, která dává příjemcům pobídek větší flexibilitu ve vztahu k plnění podmínek podle zákona o daních z příjmů. Pokud například při přeměně společnosti nedojde k porušení stanovených podmínek, nebude nutné vracet již vyčerpané finanční prostředky či uplatněnou část pobídky z minulosti. „Příjemci se také nově na základě svého rozhodnutí budou moci vzdát práva čerpat slevu na dani z příjmů. Například pokud se ukáže, že by kvůli špatným výsledkům hospodaření na pobídku nebyli schopni dosáhnout, a tím se vyvázat z plnění podmínek zákona o daních z příjmů,“ konstatuje Tereza Tomanová.

Jak podat přehledy pro zdravotní a sociální pojištění v roce 2016

Přehledy o příjmech a výdajích pro účely sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění je nutno podat do jednoho měsíce od konce lhůty pro podání daňového přiznání. Výjimku mají pouze podnikatelé, kteří nemají povinnost daňové přiznání podat.

„Je­li tedy daňové přiznání podáváno ve standardní zákonné lhůtě do 1. dubna 2016, zákon stanoví povinnost předložit přehledy do 1. května 2016 jak příslušné správě sociálního zabezpečení, tak všem zdravotním pojišťovnám, u nichž byl daný podnikatel v průběhu roku 2015 pojištěn. Vzhledem k tomu, že 1. květen 2016 je státním svátkem a letos zároveň připadá na neděli, lhůta se prodlužuje do prvního následujícího pracovního dne, tedy do 2. května 2016,“ vysvětluje Gabriela Ivanco, manažerka daňového oddělení poradenské společnosti Mazars.

Pojistné se vypočítává z vyměřovacího základu, který je obecně stanoven ve výši minimálně 50 procent základu daně, příslušná osoba si nicméně může dobrovolně zvolit základ vyšší. Základem daně se rozumí rozdíl mezi veškerými příjmy a výdaji, ať již skutečnými, nebo paušálními, dosaženými v roce 2015. Minimálním vyměřovacím základem pro výpočet pojistného na zdravotní pojištění je pro rok 2015 částka 159 666 korun. Pokud tedy polovina základu daně fyzické osoby nedosáhne výše uvedené částky, pak podnikatel, který podnikal po celý rok 2015, musí odvést pojistné na zdravotní pojištění z tohoto minimálního vyměřovacího základu. Minimální vyměřovací základ se adekvátně krátí, jestliže činnost nebyla vykonávána po celý kalendářní rok. V oblasti sociálního zabezpečení jsou živnostníci, jejichž podnikání je považováno za vedlejší činnost, povinni platit pojistné na sociální zabezpečení pouze tehdy, pokud jejich příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl částky nejméně 63 865 korun.

„Ostatní podnikatelé, kteří v roce 2015 vykonávali po celý rok samostatnou výdělečnou činnost hlavní, jsou povinni platit pojistné vždy a jejich minimální vyměřovací základ činí 79 836 korun,“ dodává Gabriela Ivanco. Minimální záloha na zdravotní pojištění se v roce 2016 zvýšila na 1823 korun. Minimální zálohy u sociálního pojištění se u hlavní činnosti v roce 2016 zvýšily na 1962 korun a pro vedlejší činnost na 789 korun.

Publikováno v časopise Profit, 14.3.2016.