Archive
You will find our articles and comments published in the newspapers, magazins and other media from previous time period.
Spočítali jsme, co udělá zvýšení minimální mzdy s peněženkou, 29.8.2018
Minimální měsíční mzda v Česku letos činí 12 200 korun. Pro příští rok se plánuje zvýšení, odbory navrhují růst o 1 500 korun, tedy na 13 700 korun. Růst minimální mzdy má však i negativní dopady. O kolik by si polepšili zaměstnanci a jak by naopak stouply mzdové náklady zaměstnavatelům? Přinášíme čtyři pohledy.
České a slovenské společnosti platí největší odvody v regionu, 15.8.2018
Vlády zemí střední a východní Evropy kladou stále větší důraz na efektivnější výběr daní, přičemž při této snaze se více zaměřují na nepřímé spotřebitelské daně. Podle mezinárodní studie Mazars CEE Tax Guide 2018 také v daňové oblasti zůstávají vysoké náklady firem v regionu na zaměstnávání lidí. Odvody státu ze mzdy, které za zaměstnance platí zaměstnavatel, patří se 34 % v Česku k nejvyšším. Ze superhrubé mzdy zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění. Vyšší odvody platí ze státu střední a východní Evropy už jen pouze zaměstnavatelé na Slovensku (35,2 %).
Český průměrný plat patří k nejvyšším v regionu. Proti Německu je poloviční, 10.8.2018
Průměrná čistá mzda v Česku loni dosáhla 900 eur, odstup od Polska i Slovenska se zvýšil. Odstup za Německem ale zůstává propastný.
Důchody: Jak dosáhnout nejvyššího pro vás? Zde jsou rady, 10.8.2018
Přivýdělek v letních měsících na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti vítají nejen studenti, ale i mnozí penzisté či zaměstnanci. I při práci na dohody lze mít v případě pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou, pokud měsíční odměna zakládá účast na nemocenském pojištění. U dohody o provedení práce je tato podmínka splněna při hrubé měsíční odměně 10 001 Kč a více, u dohody o pracovní činnosti pak při hrubé měsíční odměně 2 500 Kč a více. „Zjednodušeně lze říci, že musí-li se z pracovních dohod platit pojistné, vzniká nárok i na nemocenské dávky. Takový příjem se poté započítává též pro důchodové účely,“ upřesňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Elektronická faktura není totéž, co faktura v e-mailu. Firmy e-fakturaci zatím příliš nevyužívají, 9. 8. 2018
Daňový doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu. Díky moderním účetním systémům je tak možné faktury posílat i přijímat s využitím elektronické výměny dat. Tuto vymoženost ale využívají pouhé jednotky procent firem. Mnohem větší nárůst obliby má paradoxně obdobný systém u živnostníků a malých firem, kteří si mohou doklad automaticky naimportovat do své fakturační aplikace ze zaslaného odkazu.
VISEGRAD REPORT, 2018
On October 22, the VISEGRAD REPORT will be published with the involvement of the Embassies of the four countries (CZ SK PL HU), and the cooperation of Mazars, Gi Group, Assocamerestero, Promos Milano, Radio Monte Carlo.
V pondělí je poslední termín pro podání přiznání pro daně z příjmů. Je potřeba také zaplatit nedoplatky, 2. 7. 2018
Přiblížil se poslední termín pro ty, kteří ještě nepodali přiznání k dani z příjmů za loňský rok. Čas jim vyprší v pondělí 2. července. Prodloužit lhůtu o tři měsíce si mohly zejména auditované společnosti. Ale také ti poplatníci, kteří využívají služeb daňového poradce.
Co je dobré vědět o odvodech a daních, když si v létě přivyděláváte, 13. 7. 2018
Prázdninové měsíce jsou ideální příležitostí pro přivýdělek nejen pro studenty, ale i zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné. Jaké je v takovém případě zdanění druhého příjmu a kdy není třeba hradit odvody na sociální a zdravotní pojištění, vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Studie: české a slovenské firmy platí nejvyšší odvody ze mzdy v regionu, 24. 7. 2018
Ze superhrubé mzdy zaměstnance odvádí zaměstnavatel 25 % procent na sociální a 9 % na zdravotní pojištění. Tyto odvody patří k nejvyšších ve střední a východní Evropě. Zjistila to mezinárodní studie Mazars. Kolik se platí v ostatních zemích?
Letos se čekají významné fúze a akvizice, velkou roli budou hrát české firmy. 23. 7. 2018
Tuzemští podnikatelé se stále častěji poohlížejí po firmách, jež by mohli koupit, v zahraničí. Díky jejich akvizicím chtějí rychleji růst. Pokračuje tak trend z loňského roku, kdy velké české skupiny rekordně investovaly do podniků v cizině. Živo je ovšem i na domácím trhu, kterému dominují hlavně prodeje středních firem, jejichž majitelé nyní odcházejí na odpočinek.